pondělí 7. prosince 2015

Hirschwände - Leiwand

V neděli jsem měl v plánu vyrazit někam na skály, v merku jsem měl Hirschwände nebo mnohem bližší rest u Poličky. Abych pravdu řekl, moc se mi samotnýmu nechtělo jet 200km na dvě hoďky lezení, ale touha se podívat do nové oblasti a šance ve stropových boulderech se poslední dobou zvyšovaly. Od desetiboje mě bolel prst, ale do neděle už byl ok, a tělo odpočaté, jen to počasí mě dost zlobilo, v Brně totální mlha s mrholením, skončila jako v americkým filmu až asi 10km od Hirschwande, kde se přejíždí do jinýho údolí, najednou krásný modro, to jsem nepochopil. Poslední dobou se trápím s hledáním kamenů. Oblast jsem přešel a kameny se mi složitěji hledaly, přitom to bylo tak jednoduchý. Nicméně asi po půl hodině intenzivní turistiky v nepříjemném svahu nacházím můj cíl - úžasný strop. Bez respektu se rozlízám v této krásné liii a kroky celkem rychle jdou. Kroky jsou hrubě silové na celé tělo, slušné chyty a prakticky v čistém stropě. Nejtěžší mi příjde těžká výměna ve spoďáku se špatnýma nohama, levou poskok do oblé poličky a těžký udržení nohou, ( často nohy daleko ) pak z dírky následují dva výlezy, jeden o trochu těžší - Leiwand 8B a druhý House Of Pain 8A+. Při pokusu kdy celou stropovou linii přelézám, riskuji a zkusím to hned naprat do těžšího výlezu, nátah daleko, přískok a campusovou verzí ( takle to lezl i brácha ) skáču do topového madla, zhruba v polovině kroku se necítím dostatečně silný, že ten krok dotáhnu, ale dnes při mě stojí opravdové štěstí ( jak na počasí, tak proměnit svoji šanci ). Chci si ještě dolézt House a ejhle, najednou mi nejde tak lehce, jelikož jsem se totálně zatavil v Leiwandu, nicméně po pár pokusech se dostávám do dírky a přelez si nenechám ujít. Dneska to šlo nějak snadno, buď mi tento styl lezení sedí nebo je forma a nebo třetí možnost je klasa nižší, ale kdo ví... Už se těším na protější kopec a Merkenstein.



On Sunday I planned to go climbing somewhere, I was looking into Hirschwände or a much closer remainder near Polička. To be honest, I didn't feel like driving somewhere 200 km for two hours of climbing but my desire to see a new area and my chances in ceiling boulders have been increasing lately. My finger had been hurting since the decathlon but it is fine by Sunday, and my body is fresh. Only the weather was bad, fog and drizzling in Brno but it ended like in an American movie about 10 km before Hischwande when you cross to another valley--suddenly nice blue sky, I don't get this. 

Lately I've been struggling with finding boulders. I missed the area and had troubles finding the boulders. However, about half an hour of intensive tourism on an unpleasant slope I find my goal--an amazing ceiling. Without respect I warm up in this beautiful line and the steps are quite easy. The steps require a lot of power from all body, the handholds are nice and practically on pure ceiling. There are two exits, one a bit harder (Leiwand 8B) and the other one House of Pain 8A+, I make them both. Today it was surprisingly easy, either this climbing style fits me or I am in shape, or, a third possibility, the class is lower... but who knows. Now I am looking forward to the opposite hill and Merkenstein.



středa 2. prosince 2015

Desetiboj Brno

V úterý proběhl druhý oficiální závod v campusovém desetiboji na mém "domácím" vutku v Brně. Po skvělých přednáškách od Adama a Martina proběhl desetiboj na Vencovém "nářadí" mně se podařilo obsadit druhé místo.

Výsledky:






The second official contest in campus decathlon took place at my "home" Technical University in Brno. Great lectures by Adam and Martin were followed by a decathlon, where I was on the second place.

Rigger

Po polské misi se po cestě do Brna stavuji v Blansku, jestli se v projektu něco nezměnilo. Docela si věřím, že bych boulder mohl aspoň kroknout. Začátek je z oblé lišty a né moc dobré dírky s vysokou a těžkou patou, je fakt, že nástup nepatří k nejkrásnějším, následuje těžký fix do lišty, která je otočená opačně, přískok do hodně ostré lišty a celkem těžký krok do lepších lišt, pak už je to čistý campus. Dneska mně přelez zabral asi půl hodiny, ale celkově asi 4 peprný dny, dopad jsem celkem dodělal, ještě by to chtělo, ale to nechám na ostatních. Název - Rigger - dělník na vrtné věži s klasou do 8A+.



After my Polish mission I stop in Blansko on the way to Brno to see if something has changed in the project. I believe I could at least prepare the steps. The beginning is from a curved crimp and a not very good hole with high and difficult heel, a hard fix to a crimp, jump to a very sharp crimp and a quite difficult step to better crimps, and then pure campus. The climb-over took me about half an hour today but in total about 4 hard days. I worked out the landing area, it would use some work work but I will leave it up to other. The name is Rigger and class not more than 8A+.

úterý 1. prosince 2015

Polská mise, Tanvald

Minulý víkend jsem s bráchou vyrazil směr Polsko, naším hlavním cílem se stala střecha nedaleko Szklařské Poreby. Je jasno a docela kosa, strop je krásně vymrzlý. Pro mě jasný cíl vylézt Czech Star. Kluci z Polska hodně vylepšili dopad a zkoušení je mnohem příjemnější. Nejdříve zkouším druhou část Czech Staru, kterou po zkrokování ihned dám, jdu proto na celou linii a nečekaně stojím ve výlezové plotně, mega radost a cítím se hodně silně. Ihned jdu zkusit novinku od Kadeje Polish Star, to už je úplně jiné kafe, jeden mnohem těžší krok a pak i těžší dolez, prokousáváme se zkrokováním, v prvním ostrém pokusu mně dochází sílá na konci stropu. Dám větší pauzu a v dalším pokusu si přelez nenechám ujít, radost mám ještě větší, protože linka je výrazně těžší než Czech Star. Myslím si že v dalších pokusech bych se už zatavil a přelez by se už asi nekonal, využil jsem momentální skvělé formy, skvělého počasí i vyladěné váhy. Další naší zastávkou je Tanvald, kde se mi daří vylézt From Heel a Odchod Z Inferna, bráchá přidává velmi těžkého Antichrista, začíná nám sněžit, po cestě dom ještě omrknem Panťák.




 
                                                                 vše Polish Star 8B



                    Odchod Z Inferna 7C+



Last weekend I went to Poland with my brother, our main destination was a roof near Szklarska Poreba. The sky is clear and it's quite chilly, the ceiling is nicely frozen. My plan is clear, to climb Czech Star. Polish guys have improved the landing area a lot so the trying is much more pleasant. First I try the second part of Czech Star, which I send immediately after preparing the steps, so I go for the entire line and suddenly I am standing on the top, I am really happy and feeling strong. Right away I follow to a new boulder by Kadej, Polish Star, which is a different class. One much harder step and much harder end, we make our way through the steps. In my first attempt I run out of energy at the end of the ceiling. I have a long break and make it at the next attempt--I am even happier because the line was much harder than Czech Star. I think I wouldn't make it in future attempts, I took advantage of the current shape, great weather and optimum weight. 

The next stop is Tanvald, where I manage to climb From Heel and Odchod z Inferna, my brother adds a very hard Antichrist, and then it starts snowing. On the way home we also check on Panťák.

středa 18. listopadu 2015

Švajc

S Peťulkou vyrážíme v sobotu směr Švajc, nejdříve dáme zastávku na Rýnských vodopádech, který jsou fakt úžasný a stojí za návštěvu, pokračujem do Sustenpassu, kde se potkáváme s Martinem a Katkou, nějaká osma padne, ale nejvíc se mi líbí Kein Schneehänsen 8B na hlavním kameni úplně vlevo, bohužel je to těžký a nepouští. Přejedem do Belinzony, kde máme ubytování a sraz s klukami z ON OFF, jelikož má vzniknout krátký lezecký film o bráchovi. V Crescianu je celkem teplo a mně se trochu daří až ke konci výjezdu, nejvíc mě uchvátí fantastická linie Vecchio Leone 8B v Brione, lezu to tři dny, ale nepouští to. Brione mě očarovalo jako minule svými úžasnými bouldery. Abych pravdu řekl, tak jsem ze svého výkonu zklamanej, dost jsem vylaďoval formu před výjezdem, tak tři týdny pořádnýho tréninku, asi jsem byl unavenej. Cíl byl pro mě jasný, útok a přelézt 8B co mi bude sedět, vyhlídl jsem si Dagger a Confessions, ale to jsem hned zavrhl, bylo teplo a takový prase jako brácha fakt nejsem, má úžasnou formu. Peťa taky krásně lezla, odvezla si z Cresciana nějakou šestku a příště jich dá určitě víc :) Udělali jsme si pár krásných výletů - na zmiňované Rynské vodopády, Sustenpass - sedlo, přehrada ve Valle Verzasca, Swissminiatur a trochu neúspěšný výšlap na visutou lávku nedaleko Belinzony.

                                                                 
                                                                    Rynské Vodopády


                                                               Peťa v 6A+ Cresciano


                                                                 Peťa v 6A Cresciano


                                                                Peťa v 6A+ Cresciano


                                                      Frank´s Wild Years 8A Cresciano


                                                                    Přehrada 220m


                                                             Vecchio Leone 8B Brione


                                                                      Swissminiatur


                                                   Disney Production 8A+ Brione


                                                                       Peťa v Brione

                       
                                                            La Boule 8A Cresciano


On Saturday I am off to Switzerland with Peťa. First stop at Rhine waterfalls, which are really amazing and worth visiting. Then we continue to Sustenpass, where we meet up with Martin and Katka. We climb a fews 8's but what I like best is Kein Schneehänsen 8B on the main rock on the very right, unfortunately it's very hard and resists. 

We continue to Bellinzona, where we are meeting guys from ON OFF who are to shoot a short film about my brother. It's quite warm in Cresciano and I start doing well only at the end of the trip. I am most taken away by a fantastic line Vecchio Leone 8B in Brione, I work on it for three days but it resists. Just like last time Brione enchanted me with its great boulders. 

To be honest, I am quite disappointed about my results, I really worked on my shape before the trip, about three weeks of training, so maybe I was tired. 

My goal was clear, to find and climb an 8B that fits me, I was looking at Dagger and Confessions, which I turned down immediately, it was warm and I am not like my brother, who is in excellent shape. Peťa also did very well, she sent a few 6's and the next she will do more for sure :) We also made a few beautiful trips - to the Rhine waterfalls I have already mentioned, Sustenpass - a pass, a dam in Valle Verzasca, Swissminiatur and an unsuccessful walk to a suspension bridge near Bellinzona.

úterý 27. října 2015

Zavlhlý Bor

V pátek a sobotu máme v Chocni o zábavu postaráno, stavíme s bráchou a Martinem Paprskem MČR mládeže, myslím si, že závody se docela povedly, vždycky je co zlepšovat, ale ze stěny jsme vymáčkly úplný maximum i díky půjčení struktur od kluků ze Slaného - lezení do škol, díky. V neděli máme v plánu s Peťou a Pajesem zajet na Bor. Bohužel je docela zavlhlo, ale nám to moc nevadí s Pajasem je zábava a my se smějem jeho hlodům, podaří se mu udělat nový boulder Toxické Ovzduší, mně dvě sedmičky, Peťa neleze, a tak nám dodává podporu, už se sem těšíme příště...




On Friday and Sunday we are busy, me and my brother and Martin Paprsek build the Czech Youth Championship. I think the contest was good, there is always room for improvement but we got the maximum from the wall, also thanks to borrowing structures from guys from Slaný - climbing to schools. On Sunday me and Peťa and Pajas plan to go to Bor. It's pretty moist but we don't mind, make a new boulder Toxické Ovzduší, I manage to climb two 7s and Peťa supports us. We look forward to coming back next time.

úterý 13. října 2015

MČR Ostrava a Moravské Kejkle

V sobotu razím s Peťulkou na MČR do Ostravy. Dobrej prostor vedle obchoďáku, ale ta zima v hale je děsivá. V kvalifikaci lezu jako první, moc se nezahřeju a to se ukazuje jako velká chyba, sice se mi podaří vylézt všechny bouldery na sedm pokusů a říkám si, že na finále by to mělo stačit, ale málem nestačilo, postupuji, z posledního místa a v hlavě si promítám jaký jsem měl obrovské štěstí. Kvalifikace byla lehká a všechny bouldery dalo 19 lidí, což by se stát nemělo. Finále je nastřelené už velmi správně, klasicky pro mě kolmáč, kterej je peklo, dvojka silovka, trojka se mi zdá nejtěžší, těžký přidat druhou ruku na oblinu a čtverka krásně technická přes golfy.



                   Finále č. 2



                    Finále č. 3



                    Finále č. 4



                   stupně vítězů

Daři se mi "umlátit" 3 bouldery na 8 pokusů a čekám, jak se bude dařit klukům, nakonec je z toho pro mě krásný třetí místo, brácha s trochou smůly skončí na druhém místě, naopak Chválič využvá všechen svůj potenciál, od druhého boulderu nechybuje a to rozhoduje, má stejný zápis jako brácha, ale mnohem míň pokusů na zóny. V celkovém českém poháru skončím na druhém místě, ale nutno říct, že Chválič měl brutální konec sezóny a nebýt dvou závodech na kterých nebyl, tak bych druhý nebyl. Chtěl bych poděkovat Romanovi a Jirkovi za celý seriál českého poháru, odvedly velký kus skvělé práce! Druhý den jedu na bouldery nedaleko Držkové, kde budou Moravské Kejkle. Potkávám Čajdu s jeho partičkou. Podaří se mi vylézt pěkný bouldery od 7A do 8A+. Nejtěžší je novinka na hraně Berserker, nastupuje se ze sedu vlevo ve stěnce, následují tři mocně silový kroky a pak už lehčím terénem nahoru. Boulder ždímám asi hodinu, nejtěžší nakonec je přiskočit se špatnýma nohama levou rukou "šidítko". Vzniká boulder Všemocný s klasou asi 8A+, ještě mě hodně zaujme velmi těžký boulder po lištách v levé stěnce s klasou okolo 8B, ale bohužel trochu mi usolí lišta. V Besekeru ze sedu se ani neodlepím, velmi těžký stisk s klasou okolo 8B-8B+, balím to a jedu dom.



On Saturday I am off to the Czech Championship in Ostrava with Peťa. It's held in nice premises next to a shopping centre but the cold in the hall is terrifying. I am the first one to climb in the qualification, I don't warm up much, which seems to be a huge mistake. I manage to climb all boulders at seven attempts and think it should be enough for the final, but it almost wasn't, I make it through from the last place and realize how lucky I have been. The qualification was easy and 19 people climbed all boulders, which should not be happening. But the difficulty of the final is all right. As usual, a perpendicular boulder is hell for me, No. 2 a power boulder, No. 3 is probably the hardest one, and No. 4 is a nice technical one over golfs. 

I beat 3 boulders at 8 attempts and wait how the others will be doing. In the end it's a nice third place, my brother is second with a bit of bad luck, Chválič first. 

In the overall ranking of the Czech Cup in am second but I have to say that Chválič had a cool end of season and if it wasn't for two contests he missed I wouldn't have been second. I would like to thank Roman and Jirka for the entire Czech cup series, they have done a great deal of excellent work!

On the following day I go to boulders near Držková, where Moravské Kejkle will take place. I manage to climb some nice boulders between 7A and 8A+. The hardest one is a new boulder on the edge Berserker. I squeeze it for about an hour. The name is Všemocný and class about 8A+. I am also captivated by one very hard boulder on crimps with class around 8B but don't make it. I don't even lift myself in Beseker in the sit down start, it's a hard grip with class around 8B-8B+, so I call it a day and go home.

středa 7. října 2015

Sešn Jeseníky

O víkendu jsme měli domluvenou sešn v Jeseníkách. Píšu Ondrovi jestli by se mnou nejel a ejhle, mám parťáka, jsem rád, že nejedu sám. V sobotu ráno se potkáváme s bráchou a Asuem. Nejdříve jdem na Zelenou Horu, kde postupně přelezáme všechno co kameny nabízí, nejvíce se mi líbí Korwinator a Atomový Kryt, asi těžší 8A, pěkný 4 fyzicky těžký kroky po lištách a bočácích, je podmínka jak blázen a sílu taky cítím, po pár pokusech je to v kapse. Přesunujem se na Žulový Vrch, kde se mi nejvíce líbí tupá medvědice Geroj 7C a Synové Velké Medvědice 7B, oba krásné silové bouldery. Jdem zkusit Mantl, Mantl od Honzy Zbranka, ani nenastoupíme a dost nechápem. Den zakončíme na Sokolím Vrchu, na krásný medvědici Vyprášený Kožich ze stoje 7B+, je už docela teplo a moc mně to nedrží, brácha i v těchto špatných podmínkách kožich vypráší ze sedu a s Ondrou jen čumíme. Já volím ústup a šetřím kůži a sílu na druhý den, po cestě k autu ještě s bráchou děláme oblinový traverz Zběsilé Snění, klasa někde kolem 7C.

Video z Bad Pig 7C+

https://www.youtube.com/watch?v=dYbfSHwR73Y

V neděli nám Asu ukáže místní projekty, mně se nejvíce líbí Deprese, krásný ubíhající odštěp, bohužel pro mě, chybí tam jedna noha na závěrečný skok, verzi ze stoje přeléza jenom Ondra. S Adamem se nám daří vylézt nedalekou novinku Skřet 7B+. Naší hlavní zastávkou dne je sektor u Jedlí. Na Jedlích se mi postupně daří přelézt Petrohradskou Klasiku 8A od bráchy, nejtěžší je první krok pravačkou daleko do lišty, pak nepříjemný přískok a ještě jeden do nepříjemného 7A. Za chvilku jdu na flash pokus Magic Woodu a daří se mi, krásný boulder konečně po solidních chytech v dachu. Kůže a síly už docela ubývá, ale bojovnost nechybí, tak se ještě nahecuju do Medailónu a Minimaxu Low, oba bouldery po lištách s klasou okolo 7C. Díky příjemné společnosti z Ostravy a Asuovi za průvodcování po Rychlebech, byl to pěkný víkend. 



A session in Jeseníky is planned for the weekend, I go there with Ondra, happy I'm not going alone. On Saturday we meet up with my brother and Asu. We start at Zelená Hora, we climb everything it has to offer. I like best Korwinator and Atomový Kryt, probably a harder 8A, 4 nice hard steps. The conditions are excellent and I feel strength so I make it after a few attempts. We move to Žulový Vrch, where I enjoy Geroj 7C and Synové Velké Medvědice 7B, both of them nice power boulders. We also try Mantl, Mantl by Honza Zbranek but we can't even start and absolutely don't get. We finish off on Sokolí Vrch, Vyprášený Kožich high start 7B+. It's already quite warm so I cannot hold on, but my brother even in these bad conditions makes Kožich from low start and I and Ondra only stare at him. I save skin and power for the next day, and on the way to the car me and my brother make a curved traverse Zběsilé Snění, class somewhere around 7C. 

On Sunday Asu shows us some local projects, I like best Deprese but I miss one leg for the final jump, so only Ondra makes it. Me and Adam manage to climb a nearby new boulder Skřet 7B+. Our main stop of the day is the sector near Jedle. I manage to climb Petrohradská Klasika 8A by my brother. After a while I go for a flash attempt at Magic Wood and I succeed, a beautiful boulder finally on solid handholds on the roof. I am running out of skin and power but not fighting spirit, so I set myself up for Medailon and Minimax Low, both boulders with crimps and class around 7C. Thanks to nice company from Ostrava and Asu for guiding us in Rychlebské hory, it was a nice weekend.

úterý 29. září 2015

3 dny v Boru

Sobota:

Vyrážím se svojí ženuškou směr Bor, přijíždíme kolem poledne a kameny jsou hodně suché navíc je výborná podmínka, tuto kombinaci je těžké tady chytit. Nejdříve jde lézt Peťa, která dá hned na první Pro Dámy 6A, taková pěkná nízká oblá hrana.



Někdo na hrubo vypucoval rajbásek naproti Brada Pitta, mě se daří z první asi 7A(+). Jdu si vyzkoušet ze zvědavosti Pergamen, kterej mám hrozně dlouho rozlezenej, lezu to těžkým fixem a dneska cítím, že to udělám po asi 4 letech slavím přelez a dávám spíš 8A.




Pokračujem směr náměstíčko pod Sultánem, já neúspěšně zkouším novinku od bráchy Short Attack, myslím si, že to bude spíš 8A+, ten skok doprava mi dává jasnou stropku, abych zesílel. Peťa perfektně drtí obliny ve Vlčím Kožichu 6B, musí si upravit program nohama, aby po chvíli mohla stát na vrcholu.



Musím podmínku využít, tak jdu na Polární Záři 8A+, malý spoďáček a opravdu těžké nohy, po zkrokování a přečištění výlezové hrany, překvapivě posílám na třetí pokus a mám velikou radost z další ultra těžké věci.





Na konec dne jdem na Včelku, kde je rodinka Dundáčkovic, Vláďa a spol. Pavel vyčistil pěknou linku vlevo od Trubečkova Pozdravu, ze stoje asi 6C+ a ze sedu 7A+, dávám na první a jedem do Chocně.

Neděle:

V neděli si s mamkou a Jirkou uděláme pěkný výlet do skalního labyrintu na vrcholku Boru a okolo poledne jdem lézt.



Rozlízám se v novince na Peklu, asi něco do 7A. Dneska mám jasný cíl Včelí Kyt 8B, ten mi už po kolikáté dává stopku v posledním šíleným kroku z lišty na hranu. Jde lízt Peťa, nejdříve vyběhne Kahmunrah 6A a pak jdem čistit jeden nižší, ale pěkný kamínek nedaleko, kde vznikají lehké bouldery. Nejtěžším z nich je 6A Zvedni Zadek, Peťa už má dost prolezený prsty, ale bojovnost a vůle jsou silnější a odměnou jí je přelez.







Mně se daří přelézt novinku Frajer 7A. Marně jdu ještě zkusit Short Attack a Sex, Drogy, Alkohol, už je skoro tma tak jdem k autu.

Pondělí:

Nad ránem je krásný červený měsíc a když o půl 7h vstávám je ještě hodně velkej. Peláším na Podsvětí, kde se dobře rozlezu v nových krátkých věcech asi 6C a 7A. Můj hlavní cíl je Přizdisráč SD s odhadovanou klasou někde okolo 8A. Nejdříve mi to moc nejde, pak přicházím na správnou betu a už se jenom zlepšuju, po asi hodině slavím přelez z FA.



Jdu ještě vyzkoušet Střelný Prach 7C+, kde konečně udělám fix, ale nepodržím oblý stisk, asi by to chtělo čerstvou kůži a sílu. Ze zajímavosti jdu na Hochiminovu Pomstu, kterou dost nechápu, zvednu se, ale to je všechno, směju se, jak je to těžký a kroutím hlavou. Posledním boulder který mám v plánu je Čtyřka, nikdy mi to moc nešlo, až teďka cítím sílu a asi po půl hodince dávám s tím, že těžké 7B+. Peťa dnes už neleze a tak vyrážíme směr Choceň a Brno, jak krásně v Boru bylo, jeli bychom znovu...




Saturday: 
I am off to Bor with my dear wife, we get there around noon and the boulders are very dry and the conditions are excellent, it's hard to have such combination here. Someone roughly cleaned a friction boulder opposite Brad Pitt, and I make it at the first attempt, it's probably 7A(+). Out of curiosity, I try Pergamen, on which I have been working for a long time and I feel I can make it today. So after about 4 years I finally succeed. I would say it's rather 8A. 


I unsuccessfully try Short Attack by my brother, I think it will be more of an 8A+, the jump to the right stops me, I have to get stronger. I have to take advantage of the conditions, so I go for Polární Záře 8A+, make it at the third attempt and I am really happy about another extremely tough one. 

At the end we go to Včelka, a nice line on the left from Trubččkův Pozdrav has been cleaned, high start about 6C+ and low start about 7A+, I make it at the first attempt and we are off to Choceň. 

Sunday:
On Sunday we go for a nice trip with my Mom and Jirka to a rock labyrinth on the top of Bor, and we start climbing around noon. 

I warm up in a new boulder at Peklo, something up to 7A. Today I am up for Včelí Kyt 8B, which again stops me in the last crazy step from the crimp to the edge. I am more successful in Frajer 7A. I try Short Attack and Sex, Drogy, Alkohol, but it's almost dark, so we return to our car.
   

úterý 22. září 2015

ČP Slaný a Sněžník

Už v pátek odpoledne vyrážíme do Slaného na večerní kvalifikaci, podaří se mi mi všechno vylézt a bez problému postupuji mezi nejlepších dvacet. Semifinále je v plánu až o půl třetí a tak na spánek je času dost. Semifinále to už je jiná písnička. Je docela teplo a bojuju jak to jde, dávám dva topy na šest pokusů a bojím se, že nepostoupím do šestičlenného finále, nakonec mi to těsně vychází z pátého místa. Finále je na programu v 8h, leze se svěťákovým způsobem a je to velkolepá show, suveréně vyhrává Adam, který dá všechny čtyři bouldery na pět pokusů, druhý je se třemi bouldery na šest pokusů Chválič a třetí brácha, kterej má horší zóny. Já dřu jak můžu, čtverku dávám posledním pokusem po limitu a končím stejně jako minulý rok na bramborovém příčce, s jedním pokusem navíc než Honza a Martin. Trochu mě mrzí zbytečného pokusu na dvojce, ale takový jsou závody a třeba příště to výjde o kousek líp. Moc bych chtěl poděkovat za úžasný závod Jirkovi a Romanovi a jejich týmu, bylo to špičkový. V neděli jedeme s Peťou na Sněžník, ale únava ze závodů se velice rychle projevuje. Zkouším Ribstole, ve kterým se po hodině úplně zatavím, vypnou mi ruce a frčíme do Brna.

                                                                        
                                                                         Finále č.1


                                                                     Finále č. 2


                                          Finále č. 3 - prokletý kolmáče, jak je natrénovat?
               

                                                                       Finále č. 4


On Friday afternoon I am off to Slaný for an evening qualification, I manage to climb everything and without problems get through among the best twenty. The semi final is planned for 2:30 p.m., so there is a lot of time for sleep. The semi final is different, it's quite warm but I fight as much as I can. I have two tops at six attempts and I am afraid I won't make it to the six-member final. In the end I scrape through from the fifth place. The final is scheduled for 8 p.m., world cup style and it's a spectacular show, decidedly won by Adam (4 boulders at 5 attempts), followed by Chválič (3 boulders at 6 attempts) and my brother is third. I work as much as I can, make No. 4 in my last attempt after the time limit and just like last year I end up on the fourth place, with one attempt more than Honza and Martin. I am sorry about a useless attempt on No. 2 but that's sport and maybe next time it will be a bit better. I would like to thank for a great contest, it was excellent. 

On Sunday we go to Sněžník with Peťa but I get tired really fast after the contest. I try Ribstole but after an hour I am a dead mean, my arms stop working, so we go back to Brno.

pátek 11. září 2015

Boreček

V sobotu odpoledne jedeme na náš oblíbený Boreček. Dorážíme asi okolo 4h a je parádně, já mám v merku starší a těžký sedmičky, pouští mě jen Techno, hustej kolmáč za malý mrdky, myslím že spíš sedí 7B. V sobotu nejvíc válí moje úžasná ženuška, nejdřív dá Koloběžku za 5A a pak úžasně Hlídače Krav za 6A+, pěkná lehce převislá deska po solidních chytech s velice nepříjemným výlezem, Peťa tam vždycky krásně doleze, ale po chvíli je dole. Motivovu ji a nevzdává se, před zraky polských boulderistů parádně přelezá, mám z ní velkou radost.





                          Hlídač Krav 6A+

Navečer jdu s bráchou zkusit krásný boulder za 8A+, tam si ani neškrtnu. S Peťou zůstáváme do neděle a to se nakonec ukazuje jako správná volba. Přes noc spadne pár kapek, dopoledne lehce mrholí, ale jsou úžasný podmínky. Podaří se mi dát novinku od bráchy Vysněný Job 7C+, hustej krok do stisku a z něj, pak spáru na Monstru za mě 7B+. Jdu hodně dozadu kde mám od minule celkem pěknej, ale nízkej projekt, takovej kampus s nic moc nohama, dneska se mi boulder podaří dát na druhej pokus, říkám si, že jsem měl docela štěstí a sedlo mi to, za mě těžší 7C. Jdu ještě dále na pěkné a staré 7C, vymýšlím dost schůdnou betu a zdá se mi to trochu lehčí, viděl bych to na borských standartních 7B+, to nic nemění na tom, že je to pěkná silovka.



Peťa si ještě perfektně rozleze Vlčí Kožich 6B a Pro Dámy 6A, doufám, že příště to dá, tak snad za 14 dní na Boru.


On Saturday afternoon we go to our favourite Bor. We arrive around 4 p.m. and the weather is great. I am up to some old and hard 7's, only make it through Techno, a tough perpendicular boulder with low classification, I think the most suitable would be 7B. But the hero of Saturday is Peťa, she climbs Koloběžka 5A and Hlídač Krav 6A+.

In the evening I try a nice 8A+ boulder with my brother but no way. 

Me and Peťa stay until Sunday, which turns out to be a good decision. I manage to climb a new boulder by my brother Vysněný Job 7C+, a hard step to a grip and then the crack on Monstrum, in my opinion 7B+. I continue to a nice but low project, a campus with no special legs, today I make it at the second attempt. I would say a harder 7C. Then I go to a nice old 7C, I think up a doable beta, which seems to me a bit easier, so I would say Bor standard 7B+. Anyways, a nice power boulder. 

pátek 4. září 2015

ČP Teplice nad Metují a Ostaš

Krátký report o tradičním boulderovém závodě na konci prázdnin v Teplicích. Sjede se sem téměř celá česká špička. Poprve je v Teplicích pořádné pódium s osvědčenými profily, kvalitními stavěči zaručují velkou kvalitu závodu a to jsem se nemýlil. V sobotu začínám v první skupině a jsem za to docela rád. V kvalifikaci jsou bouldery nastaveny na vysokou laťku. Mně se podaří utavit 5 boulderů na 13 pokusů, odolal jen kolomáč, kterej nikdo nevylezl. Cítím se celkem unaveně, celotělové bouldery mi dají pořádně zabrat a daří se mi postoupit ze druhého místa za bráchou. Kvůli vzácné návštěvě Niny Caprez, je finále chlapů přesunuto před finále žen. Ve finále se mi leze hrozně dobře, první tři bouldery zvládám na OS a jsem hrozně šťastný, že jsem v Onsajtu prodal své maximum, na první pokus to bylo na hraně, čtyřka mi dává stopku, ta je fakt nejtěžší, Flatholdy mi nejdou sevřít, ale přesto jsem velmi spokojen, končím na druhém místě, zaslouženě vyhrává brácha, který dá čytřku na druhý pokus a ukazuje svojí super světovou sílu, pro třetí místo si po pěkném výkonu doleze Roman Kučera, takže Pardubický kraj na bedně :)



                                     Finále č.1



                                        Finále č. 2



                                       Finále č. 3



                                     Finále č. 4

V holkách suverémě vyhrává mimo soutěž Nina Caprez, která jako jediná dává všechny čtyři bouldery, ale do pořadí se nepočítá, tak vítězí Peťa Růžičková se třemi topy, druhá je Nelly a třetí Karolína Nevělíková.


            
                                      stupně vítězů

Chtěl bych moc poděkovat Honzovi Zozulákovi za krásný závod a výbornou práci stavěčů. Ve finále byli nápadité a nelehce čitelné bouldery, díky! V neděli jdem na chvilku na Ostaš, kde je pořádný teplo, po lezení jdem s miláčkem na krásnou procházku :)



                             Foter Line 7C



                                                                    Výletníci :)




A short report on a traditional bouldering contest in Teplice at the end of summer holidays. Almost all top boulder climbers attend. For the first time in Teplice there is a steady stage with proven profiles. High-quality builders ensure high quality of the contest. On Saturday I start in the first group and I'm quite happy about it. The boulders in the qualification are quite tough. I make 5 boulders at 13 attempts, the perpendicular one was the only one to resist to everyone. I feel quite tired, boulders requiring all-body work give me a hard time, but I get through on the second place behind my brother. 

The men's final precedes the women's final because of a visit by Nina Caprez. I climb really well in the final, make the first three boulders OS, No. 4 resists, I can'r grip the flatholds but I am still very happy, I am on the second place behind my brother, who sent No. 4 at his second attempt, showing his world-class power. 

The women's category is dominated by Nina Caprez (out of competition), who is the only one to climb all four boulders.

On Sunday we go to Ostaš, it's very hot so after climbing we go for a nice walk with my wife.

úterý 18. srpna 2015

SP Mnichov

Minulý víkend proběhl poslední světový pohár v boulderingu v německém Mnichově. Sjelo se opravdu hodně závodníků - 124 mužů a 86 žen. Podle mě vrchol sezóny, závody zasazené na olympijském stadiónu, jsou naprosto dokonalé, němci mají závod zmáknutý do nejmejších detailů. Vrátím se zpět ke kvalifikaci, hrozně se těším na 5 problémů. Jednička se mi dodaří dát na první pokus, celkem lehký skok, dobře se naladím, ale bohužel se ukáže, že ostatní bouldery jsou o dvě třídy těžší a už si neškrtnu.



Dvojka je přes těžký stisk, který mi v tom teple vůbec nebere.



Trojka je absolutní peklo, kolmáč, kterej vyleze jen Hojer.



Čtyřka, ta se mi líbí, malé lišty a takový hopskací campus nahoru, bohužel zjišťuju, že poslední krok do bočáku je příliš těžký.



Na pětce na nás čeká těžký průtlak, vím, že tento krok mi nejde a moc si neškrtnu.



Celkově je z toho slabé 72.-76. místo, cíl byl být do půlky, ten jsem rozhodně nesplnil, jinak jsem předvedl na to na co jsem měl. Kdo se chce dostat do semifinále, musí tvrdě trénovat každý den a nedělat fyzickou práci, taková je realita, kluci jsou fakt jinde. Do semifinále celkem s přehledem postupují Adam a brácha, škoda, že Peťě Růžičkový postup do semifinále těsně uniká. Po kvaldě si jedem zatrénovat na novou boulderovku, nedaleko Alianz Arény, když to vidím spadne mi čelist, nic lepšího jsem v životě neviděl, obří boulderovka s nejlepšími chyty a mega campusem, jsem v sedmým nebi.



                           Nic takovýho jsem v životě neviděl :)







V semifinále se s tím stavěči vůbec nemažou, protože do finále stačí jeden boulder do tří pokusů, brácha pěkně bojuje a nevzdává se, to se ukáže jako klíčový, čtyřku tam mrskne na první a vydina finále je dost blízko, ostatním se taky moc nedaří, škoda Adama, že mu štěstí nepřálo a o jeden pokus nepostoupil. Dost mi to připomíná semifinále v Insbruku, jako přes kopírák. Na finále se moc těším, stavěči se s tím opět nemažou a bouldery jsou hodně těžký, škoda, že v některých koncovkách nepoleví, brácha ukazuje světovou extratřídu, dokonce na jedničce se dostane nejdál, dvojku, jsem nepochopil, jak je to možný vylízt, Rubtsov, má pružiny v nohách a neuvěřitelně topuje. Trojka se zdá nejlehčí, favoriti Hojer a Rustam padají z topu, obzvlášť Rustamovi záda ze 4 metrů vypadají dost nebezpečně. Bráchovi v tomto medvědím boulderu hodně věřím a nemýlím se, posílá to na první pokus a diváci explodují šílenstvím, to se povede i Jongwonovi. Celý finále hodně prožívám a po trojce je bedna jistá, úžasný pocit, furt bráchu vydíme na první pozici, bohužel čtyřku vyběhne opět Rubtsov, Jongwon padá asi třikrát z topu, i přesto je z toho neuvěřitelné 2. místo, pro bráchu obrovská satisfakce, tušil jsem když to sedne, že může přijít takovýto velký výsledek.



     Jsem na bráchu pyšný, co dokázal, snad to někdy zopakuje :)

Na posledním  společném tréninku v BB jsem viděl, že je Martin o dost jinde. Chtěl bych taky pogratulovat Adamovi k celkovému třetímu místu, vím, že čekal víc, ale i přesto je to top výsledek. Z Mnichova si odvážíme neuvěřitelný zážitek a pro mě vykřičník, že musím změnit práci a trénovat každý den, jinak to nahoru nepude.




The last bouldering world cup in Munich took place at the weekend. There were a lot of contestants - 124 men and 86 women. In my view, it was the highlight of the season, the contest, located in the Olympic stadium, was perfect, the Germans have taken care about every little detail. The qualification includes 5 problems. I manage to climb No. 1 at my first attempt, it's quite an easy step, I get in a good mood but unfortunately it turns out the remaining boulders are two classes harder, so that's it for me. 

Overall, it's poor 72nd-76th place, the goal was to be in the first half, so I definitely didn't make it. I did the best I could do. Who wants to get to the semi finals, must train every day and not do physical work, that's reality, the guys are really a different class.

After the qualification we go training to the new boulder wall near the Allianz Arena, I have never seen anything better. 

My brother gets to the final and is 2nd, which is incredible, a great satisfaction for Martin. I saw at the last training camp that he was a different class. I would also like to congratulate Adam for the overall third place. I knew he hoped for better but it's still a great result. 

The morale for me is that I have to find another job and train everyday, otherwise I won't get much higher.